Tajemství oblohy fascinovala lidstvo od nepaměti. Až do konce 40. let 20. století však tyto záhadné jevy zůstávaly spíše ojedinělými příběhy. Poté se situace radikálně změnila: zprávy o neidentifikovatelných létajících objektech (UFO) začaly být hlášeny s nevídanou frekvencí, což přirozeně vyvolalo potřebu vědeckého přístupu k tomuto fenoménu. V reakci na to Letectvo spojených států povolalo odborníka, který se pokusil k této problematice přistoupit s čistě vědeckou a systematickou metodologií. Jmenoval se J. Allen Hynek. A právě tento muž se vydal na neuvěřitelnou cestu od skeptika k jednomu z nejvýznamnějších badatelů v oblasti UFO.
J. Allen Hynek byl astronom a vědecký poradce pro skupinu amerického letectva, která se zabývala UFO. Co je ale fascinující, Hynek svou kariéru začal jako přesvědčený skeptik, který existenci UFO popíral. Postupně ale, pod tíhou důkazů, svůj názor radikálně změnil. Stal se klíčovým zastáncem seriózního vědeckého studia UFO. Více než kdokoliv jiný pomohl vědcům i běžným lidem pochopit, že v datech o UFO se skrývá skutečná záhada. A ukázal nám, jak ji můžeme prozkoumat pomocí moderní vědy.
Mládí a cesta k astronomii
Josef Allen Hynek se narodil v 1. května 1910 v Chicagu. A jak už jeho příjmení napovídá, jeho rodiče byli čeští přistěhovalci do USA.
Už jako malý kluk byl J. Allen Hynek fascinován hvězdami. V roce 1932 vystudoval astronomii na Chicagské univerzitě. Poté pracoval v několika observatořích, než se v roce 1935 stal docentem na Ohijské státní univerzitě a v roce 1946 se zde stal i ředitelem observatoře. V 50. letech se podílel na vzniku prvního amerického programu pro sledování satelitů, psal populární články o hvězdách do místních novin a stal se šéfem katedry astronomie na Northwestern University.
Vědecká kariéra a zapojení do výzkumu UFO
Když se v létě 1947 začaly objevovat zprávy o „létajících talířích“, Hynek si, stejně jako mnoho Američanů myslel, že je to jen panika související se studenou válkou. Ale pozorování neustávala. A tak v roce 1948 letectvo založilo tajnou skupinu pro vyšetřování UFO s názvem Projekt Sign. A právě Hynka si vybrali jako vědeckého poradce. Hynek sice většinou souhlasil se závěry Projektu Sign, ale přiznal, že existují případy, které prostě nedokázal vysvětlit. Když ale Projekt Sign v jedné ze svých zpráv naznačil, že by UFO mohly být mimozemské lodě, celý projekt byl na podzim roku 1948 zrušen a nahrazen Projektem Grudge, který k UFO zaujímal mnohem skeptičtější postoj. Hynka už k další spolupráci nepozvali.
Projekt Blue Book
V roce 1952 ale došlo k obrovské vlně pozorování UFO. Vláda byla pod velkým tlakem, aby konečně přišla s nějakým vysvětlením. Letectvo proto zrušilo Projekt Grudge a nahradilo ho Projektem Blue Book. A hádejte koho zase přizvali jako poradce? Ano, J. Allena Hynka. V rámci Projektu Blue Book se Hynek setkal s ještě více záhadnými případy, například s masovým pozorováním UFO nad Washingtonem D.C.
V červnu 1952 Hynek pro Projekt Blue Book oslovil několik astronomů a zjistil, že mnoho z nich se o UFO aktivně zajímá, ale bojí se to přiznat, aby se jim ostatní nevysmáli. Tato zjištění Hynkovi hodně pomohla zbavit se pochybností o tom, že data o UFO jsou relevantní.
Robertsonův panel CIA
V roce 1953 Hynek vypovídal před Robertsonovým panelem CIA. Byla to skupina vědců, kteří měli za úkol zkontrolovat práci Projektu Blue Book a posoudit, jakou hodnotu mají data o UFO. Po týdnu prezentací, během kterých se probralo jen 23 ze 4400 případů z archivů Blue Book, panel dospěl k závěru, že UFO nepředstavují pro Spojené státy žádnou hrozbu a že všechny případy se dají pravděpodobně vysvětlit lidskou technikou nebo přírodními úkazy. Hynek později veřejně kritizoval tento panel za jeho zaujatost a povrchní přezkoumání dat. Letectvo na to reagovalo tím, že snížilo možnosti vyšetřování Projektu Blue Book a udělalo z něj spíše nástroj pro styk s veřejností.
Přestože Hynek často nesouhlasil se závěry letectva, tak ze strachu, že by ho nahradil někdo méně zvědavý a že by ztratil přístup k archivům Blue Book, s armádou víceméně spolupracoval na jejich strategii popírání existence UFO. Paradoxně mu ale začalo nedůvěřovat jak letectvo, tak veřejnost. Letectvo proto, že občas nesouhlasil s jejich jednoduchými vysvětleními, a veřejnost proto, že s nimi občas souhlasil.
Neviditelná vysoká škola“ a klíčové případy
Na začátku 60. let se Hynek setkal s Jacquesem Vallée. Byl to astronom a student informatiky, který sdílel jeho zájem o UFO. Začali se neformálně scházet s několika kolegy a diskutovali o tom, jak by se dala UFO vědecky studovat. Uvažovali i o jiných vysvětleních než o mimozemských návštěvnících. Tato skupina si dala jméno “invisible college”, neboli „neviditelná vysoká škola“ podle tajné sítě vědců ze 17. století v Londýně. Podpora kolegů z této skupiny Hynkovi dodala odvahu, aby se více veřejně zastával vědeckého studia UFO. K tomu přispěly i některé případy, které vyšetřoval, jako například případ Lonnieho Zamory z roku 1964 a únos Betty a Barney Hillových z roku 1961. Hynek sice těžko věřil všem detailům z výpovědí svědků, zvlášť těm o údajných mimozemšťanech, ale zároveň nemohl uvěřit, že by tito lidé lhali nebo si něco vymýšleli.
V roce 1966 se v Michiganu objevila vlna pozorování UFO. Projekt Blue Book neochotně poslal Hynka, aby to prošetřil. Hynek vyslechl několik svědků, kteří viděli pohybující se světla nad bažinami. Po pouhých dvou dnech vyšetřování ředitel Projektu Blue Book svolal tiskovou konferenci a donutil Hynka, aby pro tato pozorování nabídl nějaké vysvětlení. Hynek prohlásil, že některá z těchto pozorování mohla být způsobena unikajícími kapsami bahenního plynu, které se ve vzduchu vznítily. Média ale Hynkova slova zkreslila a on byl tvrdě kritizován za to, že prý tvrdil, že bahenní plyn vysvětluje všechna pozorování v Michiganu. Pro některé lidi to jen potvrdilo jeho pověst naivního popírače a vládního poskoka, což Hynka velmi mrzelo.
V reakci na pobouření veřejnosti po tiskové konferenci v Michiganu letectvo pověřilo rozsáhlou civilní komisi vedenou Edwardem U. Condonem z University of Colorado, aby přezkoumala data o UFO. Kvůli tomu, že se Hynek veřejně postavil za další výzkum, nebyl do této komise vybrán. Condonova zpráva byla zveřejněna v listopadu 1968 a setkala se s uznáním ze strany vědecké komunity, ale s ostrou kritikou ze strany ufologů. Přestože mnoho případů ve zprávě zůstalo nevysvětleno, Condon dospěl k závěru, že UFO nepředstavují žádnou hrozbu pro národní bezpečnost a že věda dalším investováním do výzkumu UFO nic nezíská. Letectvo použilo Condonovy závěry jako důvod k uzavření Projektu Blue Book a ukončení veškerého veřejného výzkumu UFO. Hynek byl k této zprávě velmi kritický a tvrdil, že „nic nevyřešila“. Letectvo už ho nikdy více o pomoc nepožádalo.
Období po Projektu Blue Book
Hynek sice ztratil práci u letectva, ale dál se zasazoval o vědecký výzkum UFO a vyšetřoval řadu známých případů, jako například pozorování v Papui Nové Guineji v roce 1959 a v Pascagoule v Mississippi v roce 1973. V roce 1972 vydal svou první knihu na toto téma s názvem „The UFO Experience“ (Zkušenost s UFO). V ní popsal práci letectva na poli UFO, poskytl čtenářům přehled dat a navrhl vědcům několik základních způsobů, jak pozorování kategorizovat. V roce 1973 se Hynek objevil v televizní show Dicka Cavetta s astronomem a známým skeptikem ohledně UFO Carlem Saganem. V této show Hynek naléhavě žádal o serióznější vyšetřování dat o UFO. Také oznámil založení vlastní výzkumné skupiny pro studium UFO, kterou nazval Centrum pro studium UFO (CUFOS). Této organizaci věnoval velkou část své energie po následujících 13 let. CUFOS dodnes patří k předním výzkumným skupinám v oblasti UFO.
Vrchol popularity a závěr života
V polovině 70. let, kdy zájem o UFO opět vzrostl, se Hynek stal veřejnou tváří ufologie a pravidelným hostem různých talk show. V roce 1975 publikoval s Jacquesem Vallée knihu o UFO a alternativních realitách a ve stejném roce debatoval s Carlem Saganem. V roce 1977 vydal svou slavnou knihu „The Hynek UFO Report“ (Hynkova zpráva o UFO), ve které se zabýval řadou nevysvětlených případů z archivů Blue Book. Ve stejném roce také radil Stevenu Spielbergovi při natáčení filmu „Blízká setkání třetího druhu“ a dokonce si v něm zahrál malou roli sama sebe. Mimochodem I název filmu pochází z kategorizace pozorování UFO, který vymyslel Hynek během svého výzkumu. Obrovský úspěch filmu vynesl Hynka na novou úroveň popularity a do CUFOS začaly proudit stovky nových hlášení.
Po zbytek svého života Hynek zůstal veřejně aktivní a neustále se zasazoval o výzkum UFO. Přednesl projev před Valným shromážděním OSN, ve kterém vyzval k vytvoření speciálního úřadu OSN pro UFO. V roce 1978 odešel do důchodu a v roce 1984 se s rodinou přestěhoval do Arizony, kde začal pracovat na univerzální databázi hlášení o UFO. J. Allen Hynek zemřel na rakovinu v roce 1986. Poslední publikací, která nesla jeho jméno, byla kniha o pozorování UFO v údolí Hudson na začátku 80. let, na jejímž vyšetřování se podílel.
Hynkův odkaz
J. Allena Hynka si lidé pamatují pro dvě tváře jeho práce. Na jedné straně je tu jeho působení u letectva, kde se snažil skepticky vysvětlovat pozorování UFO, a jeho nechvalně proslulé vysvětlení světel v Michiganu bahenním plynem se stalo symbolem snahy bagatelizovat tento fenomén. Sám Hynek ale tvrdil, že cílem letectva nebylo popírat, ale spíše skrýt vlastní nevědomost.
Na straně druhé je tu Hynek jako průkopník moderní ufologie. Svou knihou „The UFO Experience“ zavedl revoluční systém klasifikace pozorování, takzvaná blízká setkání prvního, druhého a třetího druhu. Představil také koncept „spektra podivnosti“, který pomáhá hodnotit neobvyklost jednotlivých případů. Hynek na základě rozsáhlých dat ukázal, že svědectví o UFO pocházejí z různých společenských vrstev a vykazují společné rysy napříč časem a kulturami, což naznačuje reálnou fyzikální podstatu tohoto jevu. Přesto si zachoval otevřenou mysl a připouštěl i jiná než mimozemská vysvětlení.
J. Allen Hynek tak navždy zůstane kontroverzní postavou, balancující na hraně víry a skepse. Právě v této dualitě však spočívá jeho trvalý odkaz. Ukázal nám, že k neznámému je třeba přistupovat s otevřenou myslí, ale zároveň s vědeckou precizností. A svou vlastní cestou od popírače k badateli inspiroval generace k prozkoumání toho, co leží za horizontem našeho současného chápání.
jeho odkaz žije dál.
Klíčová slova: J. Allen Hynek, UFO, ufologie, americké letectvo, projekt Sign, projekt Grudge, projekt Blue Book, CUFOS, klasifikace UFO, noční světla, denní disky, radarové stopy, blízká setkání, Blízká setkání třetího druhu, astronom, vědec, skeptik, konvertita, výzkum UFO, mimozemský život.
Zdroje:
https://en.wikipedia.org/wiki/J._Allen_Hynek
https://www.history.com/news/j-allen-hynek-ufos-project-blue-book
